Vítejte u rebarbory
...obyčejné dívky, vedoucí obyčejný život, o kterém se tu snaží pokud možno neobyčejně psát :o)
Slavnosti pětilisté růže
15. září 2017 | 23.19 |
Čertví proč, ale řekla bych, že Slavnosti pětilisté růže, ať už se konají kdykoli, mají pokaždé docela smůlu na počasí. Osobně jsem se na ně chystala už celkem dlouho – předloni mi to nevyšlo termínově (byly jsme s mamkou v Budapešti), vloni bylo vyloženě hnusně a dokonce vydatně pršelo, no a letos to bylo takové hodně aprílové. Sice se sem tam ukázalo sluníčko, ale zároveň se dost často schovávalo a bylo docela chladno, takže k ideálnímu červnovému výletu to mělo ještě pár vad na kráse :o). Původně jsem se chystala (kdyby bylo krásně), že si koupím vstupenku na celý víkend, protože stojí stejně jako samostatná sobotní (tedy 200 Kč/osobu), a zajedu si do Krumlova v pátek i v sobotu, ale nakonec jsem to právě kvůli zmiňovanému počasí vzdala (v pátek jsem navíc byla taková nějaká rozháraná a neměla jsem na nic náladu) v naději, že v sobotu bude počasí o fous lepší (nebo aspoň v předpovědi to slibovali).
Historický trh na zámeckém nádvoří a hudebníci v ulicích (vpravo dole)
V sobotu 17. června 2017 jsem ale do Krumlova přece jen vyrazila, byť počasí bylo pořád takové aprílové (nicméně aspoň nepršelo :o), protože jsem záměrně neměla naplánovaný žádný jiný výlet a počasí nepočasí, jindy se ty Slavnosti v letošním roce prostě konat nebudou :o). Svezla jsem se v dostatečném předstihu rezervovaným busem Regiojet na Špičák a odtud zamířila do historického centra vstříc dobrodružství. Sobota byla de facto hlavním dnem Slavností a podle programu na internetu to vypadalo, že se bude téměř na každém rohu něco dít a jedno představení bude stíhat druhé, ale upřímně řečeno atmosféra přímo na místě byla taková – jak bych to řekla – zkrátka ospalá.
Sice vím, že jsem tam byla de facto krátce po začátku oficiálního programu (cca kolem půl jedenácté a program začínal v deset), ale stejně.
Pivovarská zahrada
Docela vtipná situace nastala hned u vstupu – jsem totiž na podobné narážky úplně pitomá, takže jsem jaksi zazdila, že se mě kluk, který prodával lístky, zřejmě snažil nenápadně ukecat na studentskou slevu :o). Doslovný přepis rozhovoru by zněl asi takto: "Nejste student?" a já suverénně: "Ne.", klučina: "A neuměla byste ho ani předstírat?", já trochu zmatená, co je to sakra za blbé otázky: "To asi ne.", kluk: "A učitelku?" a já lehce pobaveně: "To teprve ne.", klučina: "No, tak dvě stě prosím.", co dodat, jsem prostě ztracený případ, jeho záměr mi došel asi až s půlhodinovým zpožděním :o).
Takže jsem o dvě kila lehčí a s nezbytným papírovým náramkem na ruce vyrazila do víru slavnostního reje, přičemž ze všeho nejdřív jsem zamířila na zámecké nádvoří, kde byl historický trh. Okoukla jsem stánky všeho druhu od keramiky, přes proutěné košíky, koření a ovčí kůže až po něco k snědku (pro bezlepkáře bohužel nic) a mírně zklamaná jsem si říkala, že jednak ty trhy nejsou moc velké a jednak se hodně podobají těm adventním nebo jakýmkoli jiným u nás (byť jim musím připsat plusové body za to, že přeci jen vybírali sortiment pečlivěji a stylověji, neb tam nebyl třeba stánek s ponožkami a podobnými artikly zavánějícími spíš vietnamskou tržnicí než středověkem :o).
Wild Sticks (nahoře) a Taurus (dole).
Potom jsem se prošla uličkami Latránu, kde mě asi nejvíc potěšili okostýmovaní hudebníci, kteří hráli takové ty ryze středověké melodie – to bylo moc pěkné, když si to člověk takhle kráčí malebným historickým centrem Krumlova a do toho začne hrát středověká hudba :o). Jen se obávám, že zrovna tihle muzikanti nebyli součástí nějakého oficiálního slavnostního programu, ale podle klobouku na peníze soudě to byli spíš klasičtí pouliční hudebníci, tentokrát oblečení v dobových kostýmech, aby nemuseli platit vstupné.
No a následně jsem došla až do Pivovarských zahrad, které byly mým hlavním dopoledním cílem, protože tam měl od jedenácti hodin probíhat celkem zajímavý program. Krom toho měly být v zahradách historické hry a gastronomie (tajně jsem doufala i v nějakou tu lukostřelbu, že bych si ji tam jako mohla nenápadně vyzkoušet :o), ale ve výsledku to byly opravdu jen kratochvíle pro děti (jakési houpačky a kolotoče :o( a pár stánků s jídlem jako Halušky apod., což bylo celkem zklamání, protože podle deklarovaného programu jsem si od toho rozhodně slibovala víc. Naštěstí alespoň ten program klapnul, přičemž před začátkem jsem ještě měla i čas se projít dole podél řeky a chvilku si tam v klidu posedět na lavičce a nikým nepozorována zblajznout první část svačiny (jak jsem si totiž myslela, že tam bude všude těch atrakcí mnohem víc, měla jsem slušnou časovou rezervu). Od jedenácti hodin pak začínala bubenická show skupiny Wild Sticks, která byla celkem dobrá, a od půl dvanácté přišla na řadu brněnská skupina Taurus a jejich šermířské vystoupení v manýristickém příběhu údajně dle skutečných událostí :o). Ti byli taky dobří a příjemně mě překvapili tím, že se šermířských soubojů účastnily i dvě ženy (údajně dcery jakéhosi šermířského mistra), což bylo dost neobvyklé :o).
Pak byla v programu hodinová (nejspíš obědová) pauza, takže jsem se z Pivovarských zahrad prošla nejprve nahoru do klášterních zahrad a následně městem až nahoru k vyhlídce z Jezuitské zahrady naproti hotelu Růže, kde jsem se samozřejmě taky pokochala pohledem na město, a potom dál až k Městskému divadlu, kde se měl údajně nacházet přívoz zdejší Voroplavby na další ostrov do Městského parku, který jsem si chtěla za oněch symbolických 20 Kč/osobu rozhodně vyzkoušet :o). Přístaviště vtipně nazvané Myší díra jsem nakonec bez problémů našla (sejde se tam dolů k řece takovými úzkými příkrými schůdky vklíněnými mezi domky, takže ten název opravdu sedí :o) a dokonce jsem měla VIP sólo jízdu, protože nikdo jiný tam zrovna na přívoz nebyl :o). Plavidlem byl vor s takovým tím odrážecím pádlem podobně jako v benátských gondolách a byl to naprosto super zážitek :o). Jízda byla sice kraťounká, ale pohled na město z hladiny řeky je zase úplně něco jiného a rozhodně to stálo za to, nemluvě o tom, že mi na moji plavbu dokonce milosrdně vykouklo sluníčko, abych měla líbeznější fotky :o). Docela mě to navnadilo zkusit si pak někdy nějaké delší svezení, třeba v sezóně, i když to bude asi nekřesťansky drahé :o(. Každopádně přívoz byl jedním z nejlepších zážitků toho dne, třebaže si za něj člověk musel zase malinko připlatit, což mě na krumlovských Slavnostech docela mrzelo, že za to předražené vstupné toho v programu zase tolik zajímavého nenabízeli (v porovnání s píseckými slavnostmi, které byly zdarma, vlastně jen o něco víc pódií :o(
Vpravo převozník Voroplavby :o)
Na druhém ostrově jsem si pak v Městském parku prošla ono deklarované středověké ležení, od kterého jsem teda taky čekala víc než těch pár stanů a sem tam se poflakující týpky v kostýmech :o(. Představovala jsem si, že tam bude alespoň nějaké představení nebo ukázky řemesel (o případné lukostřelbě nemluvě :o) nebo že vás coby návštěvníka prostě vtáhnou do děje nějak jinak, místo toho jsem však byla jen svědkem toho, jak se cizojazyční turisté v dobových kostýmech fotili s obrovskými hady, zkrátka škoda přeškoda :o(. Nicméně aspoň jsem si prošla celý park, neb jsem tam ještě nikdy nebyla (většinou skončíme na hlavním krumlovském náměstí nebo "jenom" na zámku), lehce udivená, jak je to malebný kus zeleně s pár moc pěknými zákoutími (i potom po cestě zpátky směrem do centra), chvíli jsem si poseděla na sluníčku na lavičce, snědla zbytek svačiny a přečetla si něco málo ze Čtvrtého králova psa (opět celkem stylová četba ke středověkým slavnostem :o), protože do začátku historického průvodu ještě zbývalo dost času, no a následně jsem se vypravila pomalým krokem pěšky zpátky do města.
Dobové ležení v Městském parku
U východu z Městského parku jsem narazila na docela vtipné středověce vypadající atrakce jako jízda na kládě z kopce ala rytířský turnaj a tak (v programu jsem pak našla, že to byly historické hry – jízda na sudu, houpačka, koňokol a další hry z dílny Antonína Plamínka Pazdery :o), chvíli jsem se pokochala pohledem na řeku se splavem a na krumlovský Kostel sv. Víta zezdola, který byl taky moc krásný, až jsem postupně došla na hlavní Náměstí svornosti, kde jsem se zastavila, abych omrkla program, ale nebyl nic moc (na pódiu zrovna poměrně nelibě kvílely jakési ženštiny :o(, stánky taky nebyly nic extra – vlastně jen samé jídlo, trdelníky, medovina, klobásy a tak, prostě nic pro bezlepkáře a abstinenty jako jsem já :o(, takže jsem si nakonec jen odskočila na opět placené městské veřejné záchodky (říkala jsem si, jestli je za to dvousetkorunové vstupné nemohli mít aspoň zadarmo – nával lidí tam byl tak jako tak, úklid tudíž zaostával a vzhledem k umístění v jádru historického centra se tam člověk bez lístku stejně neměl šanci dostat, takže nechápu :o(
Radši jsem si proto udělala ještě jeden okruh a cestou z Náměstí svornosti jsem to vzala kolem hotelu Edward Kelly na ostrov a po mostku přes řeku dolů pod Plášťový most a pak zase zpátky, jakoby zezadu na zámecké nádvoří, kde jsem ve spodní části objevila svoji vytouženou lukostřelbu, kterou už jsem mezitím vzdala :o). Docela dlouho jsem tam jen tak stála a koukala a rozhodovala jsem se, jestli si to mám taky zkusit, protože většinou chodili střílet spíš děti :o). Ale pak se ukázal i nějaký ten dospělák, tak jsem si řekla, že do toho půjdu taky, protože bůhví kdy se mi naskytne podobně dobrá příležitost :o). Oba "lektoři" totiž vypadali fakt sympaticky a hezky k tomu svým zákazníků střelcům vykládali a opravovali, jak má dotyčný držet luk, jak zamířit a tak, což jsem snad ještě u žádné lukostřelby neviděla a připadalo mi, že jsou možná z nějakého oddílu a věnují se tomu i sportovně, nejen na jarmarcích v kostýmu :o). Navíc za cenu 40 Kč za 6 ran to nebylo ani drahé a tudíž mi všechny argumenty, proč si nezastřílet, došly :o). Nakonec to byl druhý nejlepší zážitek toho dne, přestože střelba z luku není vůbec jednoduchá (zejména pokud jde o koordinaci všech potřebných úkonů :o) a po oněch šesti střelách mě docela brněly prsty od tětivy a bolely ruce. Nicméně s výsledkem jsem byla vcelku spokojená, neb navzdory svému skeptickému očekávání (přeci jen nevidím jako rys, fyzicky taky nejsem nijak zdatná, sporty mi nikdy nešly a krom chození na výlety tomu pohybu moc nedám) jsem se překvapivě trefila i do terče, jupí :o). A kdybych nebyla takový paličák a víc poslouchala svoji "instruktorku", místo abych se snažila přijít na správné míření i trošku sama metodou pokus omyl, mohlo to možná dopadnout ještě o něco líp :o)
Vpravo je vidět "můj" terč :o)
No a pak už jsem si šla zabrat nějaké místo se slušným výhledem na průvod, což byl na Latránu trošku problém, ale podařilo se. Přímo na Náměstí svornosti jsem jít nechtěla, že tam bude moc lidí a vůbec nic neuvidím, a tak jsem si stoupla na stranu ulice kousek pod schody vedoucími nahoru přímo na zámecké nádvoří (původně jsem si naivně myslela, že v průběhu třeba i přeběhnu ještě někam jinam, jakože právě po těch schodech nahoru k Červené bráně, ale všude bylo tolik lidí, že se to jednoduše nedalo :o(. Výhled jsem nakonec neměla až tak špatný, i když ze shora ze schodů na tom byli asi líp, a přestože měl průvod se svým příchodem opět zpoždění (stejně jako v Písku :o), defilé lidí v kostýmech se zdálo být téměř nekonečné. Jen mě trochu mrzelo, že nám k tomu chyběl nějaký výklad, koho jednotlivé skupiny znázorňují (celé Slavnosti se nesly v duchu oslav svatby Petra Voka), což by hlavně u těch nejdůležitějších aktérů jedoucích v kočárech nebo nosítkách nebylo od věci, neb takhle to bylo dost takové nicneříkající. Zástupce cechů nebo lidské šachy jsem sice poznala, stejně jako šermířskou skupinu z Brna, ale jinak to bylo trochu o ničem a nemělo to tak úplně šťávu (prostě halda lidí, co se chtěli předvést v kostýmu), snad jen že člověk mohl obdivovat jejich krásné šaty a tajně v duchu spřádat plány, jak moc těžké by asi bylo nechat si nějaké takové ušít (nebo si je lépe řečeno ušít sama, že) pro případ, že bych se někdy v budoucnu chtěla účastnit Slavností a neplatit vstupné :o). Jinak kočáry, zvlášť ten jeden, byly na zdejší ulice docela dost široké, zejména když po obou stranách stál špalír lidí, ale s trochou opatrnosti se nakonec vešly a projely :o)
Každopádně můj celkový dojem z krumlovských Slavností pětilisté růže je asi takový, že toho za velmi vysoké vstupné nemají zas až tolik co nabídnout. Možná to byla jen moje vysoká očekávání, že jsem si toho od nich slibovala víc (jakože víc akcí, víc zábavy, víc něčeho, co by za to stálo), přesto ale nemůžu Krumlovu upřít, že k podobným akcím skýtá nádherné "kulisy" a že jsem rozhodně nikdy předtím (a možná už ani nikdy potom) nenarazila na tolik okostýmovaných lidí, kteří se promenádují v běžném davu jako by se nechumelilo. Až to občas působilo dost zvláštně a podivínsky, neb někteří se ve svých kostýmech promenádovali se sebevědomím někoho, kdo podobné ošacení nosí dnes a denně (a některé kostýmy zdaleka nevypadaly profesionálně zhotovené a z půjčovny, ale byly evidentně vyrobené doma na koleně), takže jsem měla dojem, jako bych se ocitla v jiném vesmíru, o kterém jsem si myslela, že existuje jen ve střelených komediálních seriálech typu Teorie velkého třesku, kdy dotyční podobně vymódění chodí nejen doma v obýváku, ale možná dokonce vyráží na nějaké srazy stejně naladěných pošuků :o). A chvílemi jsem si dokonce připadala jako ta divná já, když na sobě nemám kostým, což už bylo celkem na pováženou :o). Ale kromě těchhle roztodivných individuí a ostatních okostýmovaných lidí se toho v ulicích města zas až tolik nedělo :o(. A večerní ohňový průvod s půlnočním ohňostrojem v zámeckých zahradách, který by se mi býval nejspíš líbil, je de facto pouze pro místní nebo přespávající (nebo ty, co přijedou autem), neb cestovatelům spoléhajícím na veřejnou dopravu už po půlnoci nic nejede a potloukat se po městě až do rána, kdy pojede první autobus, to není nic pro mě. Takže jsem byla ráda, že jsem hned po průvodu měla odvoz od svých milosrdných rodičů, kteří trochu protáhli výlet svůj a nabrali mě po cestě domů, jinak bych musela po Krumlově bloumat až do sedmi do večera, na kdy jsem měla zarezervovaný zpáteční lístek v Regiojetu.
Komentáře
| RE: Slavnosti pětilisté růže | iva | 16. 09. 2017 - 13:53 |
 RE(2x): Slavnosti pětilisté růže |
rebarbora | 16. 09. 2017 - 18:39 |
| RE(3x): Slavnosti pětilisté růže |
iva | 16. 09. 2017 - 19:53 |
| RE(4x): Slavnosti pětilisté růže |
rebarbora | 16. 09. 2017 - 20:13 |
| RE(5x): Slavnosti pětilisté růže |
iva | 16. 09. 2017 - 20:25 |
| RE: Slavnosti pětilisté růže | tlapka | 16. 09. 2017 - 21:27 |
| RE(2x): Slavnosti pětilisté růže |
rebarbora | 17. 09. 2017 - 14:05 |
| RE(3x): Slavnosti pětilisté růže |
tlapka | 17. 09. 2017 - 16:22 |
| RE(4x): Slavnosti pětilisté růže |
rebarbora | 17. 09. 2017 - 17:23 |
| RE: Slavnosti pětilisté růže | hroznetajne | 17. 09. 2017 - 10:09 |
| RE(2x): Slavnosti pětilisté růže |
rebarbora | 17. 09. 2017 - 14:07 |